PL Review: Spurs - Norwich 1:1

1.9.2012 - Tři zápasy, dva body. Takhle si Villas-Boas návrat do víru anglické kopané těžko představoval. Proti Norwichi přitom Tottenham předvedl podobně bídný výkon jako v minulém kole, progres nevykázal takřka žádný, a tak nové posily - z nichž se dnes představil jenom skórující Dembélé - budou pod enormním tlakem.

Pokud si měl Villas-Boas přijít na White Hart Lane spravit reputaci po zpackaném angažmá u Chelsea, zatím se mu to vůbec nedaří. Unavený, bezpohlavní fotbal, za jaký byl u Blues notně kritizován, v bílém provedení akorát povyšuje, což vyniklo zejména v konfrontaci s nadšeně běhajícími Kanárky. Proti nim nikdo nevystupoval, Spurs vážně aplikovali nulový presink, a tak Norwich v klidu mohl přicházet se svým obvyklým konceptem - rychle rozdat do strany a pak zlobit početnými sběhy do vápna. A opět: zatímco Spurs měli ve střelecké pozici mnohdy jen Defoea, Canaries se do takových míst tlačili běžně ve trojicích.

Projev Tottenhamu byl zkrátka ukázkově sterilní, postrádal špetku agresivity. To dobře deklarovala i jedna situace, když zprava centroval Walker a Bale místo toho, aby do centru obyčejně vletěl, jen ležérně vyklusával za protivníkem-osvoboditelem. Takhle jedinou významnou hrozbou pro Ruddyho zůstávaly dalekonosné pumelice Balea, Sigurdssona či Sandra - přičemž mezi tři tyče se vešla jen vizitka prvně jmenovaného. Ukrutné trápení, což dokumentovaly i dvě salvy ohlušujícího pískotu publika. Ta první se dostavila už ve 24. minutě; ta druhá po poločasovém hvizdu.

Naproti tomu Norwich klidně mohl do úvodní 45minutovky vtěsnat dva až tři góly. Nejprve se po standardní situaci Snodgrasse důrazně prosadil Martin, aby orazítkoval břevno; pak Howson centroval ze hry, opět zprava, a Jackson se divže neprodral ke gólové koncovce; a nakonec se musel blýsknout rovněž veterán Brad Friedel, jehož má v brance brzy vystřídat mladší Lloris - precizní centr Pilkingtona těžko mohl Snodgrass usměrnit lépe, přesto si vylámal zuby na špičkovém reflexu 41letého Američana.

Po přestávce - ačkoliv se fanoušci dočkali očekávaného příchodu Dembélého - to bylo ze strany favorita jen o chloupek lepší. I s vyšším tempem si loňský nováček věděl rady a stejně tak strojově sbíral větší množství centrů mířících do vápna. Sigurdssonova solidní střela hned ze 47. minuty tedy sice znamenala slušivý začátek, na ten se ovšem Spurs nepovedlo navázat. Až do 68. minuty byla jejich síla eliminována, teprve pak přišel zásah jakoby shůry. Dembélé si konečně jako první troufl na něco, k čemu se jeho noví spoluhráči neodhodlali déle než hodinu: zamotal nohama, bleskurychle si na hraně šestnáctky přehodil míč na levačku a krásně křížem překonal Ruddyho.

Vůči Norwichi to bylo nepochybně kruté a ještě hůře bylo příznivcům Kanárků v 76. minutě, když Halsey ignoroval hlasité volání po penaltě za Ekottovo přidrzlé chování k Morisonovu dresu. Jenže dnešek nebyl tím dnem, kdy spravedlnost jen nečinně přihlížela. V 84. minutě si Kohouti neporadili s centrovaným balonem a pohotový Snodgrass konečně překonal svou vlastní střeleckou mizérii. Vzápětí pak ještě Huddlestone uviděl přísnou červenou kartu za neobratný skluz do Howsona...a na Tottenham se již potřetí pískalo, bučelo.